Základní škola, Praha 9 - Prosek, Novoborská 371
Tel: 286 006 511 | email: skola@novoborska.cz | www.novoborska.cz
"Šance pro všechny, vždy a ve všem"
Pro zobrazení nového designu si prosím nainstalujte novější Internet Explorer, nebo alternetivní prohlížeč.
Výčet podporovaných prohlížečů s odkazy na stažení:
ŠKOLNÍ  ŘÁD  ZÁKLADNÍ  ŠKOLY  NOVOBORSKÁ
 
Platný od 1. 11. 2015
 
OBSAH:
 
I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ                                                                                                     
 
II. ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB ÚČASTNÝCH NA VYUČOVÁNÍ
 
1. Práva a povinnosti žáků  
1.1 Žák i žákyně (dále jen „žák“) má právo  
1.2 Žák má povinnost
 
2. Práva a povinnosti zákonných zástupců  
2.1 Zákonní zástupci žáků mají právo  
2.2 Zákonní zástupci mají povinnost
 
III. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY
 
IV. OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI A UVOLŇOVÁNÍ Z VYUČOVÁNÍ 
 
V. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
 
1. Předcházení rizikům
2. První pomoc, školní úraz
 
VI. Ochrana před projevy rizikového chování 
 
VII. Pravidla hodnocení prospěchu žáků 
 
1. Zásady hodnocení žáků
 
1.1  Úvod  
1.2  Zásady hodnocení průběhu vzdělávání žáků;  způsob získávání podkladů pro hodnocení  
1.3  Klíčové kompetence  
1.4  Zásady a pravidla pro průběžné hodnocení žáků  
1.5  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků  
1.6  Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků  
1.7  Komisionální přezkoušení žáka  
1.8  Opravná zkouška  
1.9  Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami  
1.10 Slovní hodnocení
 
2. Hodnocení chování
 
2.1 Zásady hodnocení chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou  
2.2 Výchovná opatření
 
 
Školní řád ZŠ Novoborská  je zpracován na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů k tomuto zákonu (zejména vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami); dále zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších přepisů; zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami; Listiny základních práv a svobod; Úmluvy o právech dítěte a dalších zákonných předpisů ČR.
 
 
I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
 Školní řád upravuje podmínky společného soužití všech členů ZŠ Novoborská (zaměstnanců školy, žáků, zákonných zástupců).
Všichni členové pečují o vytváření harmonického prostředí a dobrých mezilidských vztahů. Jejich vzájemný respekt je založen na úctě, slušnosti, zdvořilosti, ohleduplnosti a upřímnosti. Zároveň však platí jednoznačná hierarchie autority mezi učiteli, žáky a ostatními zaměstnanci školy tak, aby škola mohla fungovat podle výše uvedených etických pravidel.
Škola respektuje a dbá na dodržování všech práv dětí, která stanoví Úmluva o právech dítěte (ochrana před diskriminací, respektování práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, ochrana před vměšováním do soukromí dítěte, do jeho korespondence, na ochranu před nezákonnými útoky na jeho pověst).
Školní řád je závazný pro všechny  žáky , jejich  zákonné zástupce  a všechny  pracovníky školy .
 
 
II. ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB ÚČASTNÝCH NA VYUČOVÁNÍ  
 
1. Práva a povinnosti žáků
 
1.1. Žák i žákyně (dále jen „žák“) má právo:
 
a) na vzdělání podle školního vzdělávacího programu „Šance pro všechny vždy a ve všem“ s přihlédnutím k osobnímu maximu a odlišnostem každého jedince v atmosféře vzájemné úcty, pomoci a respektu;
b) na přístup k informacím o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a informacím, které podporují jeho rozvoj; ve škole má právo získávat informace prostřednictvím výuky, individuálních rozborů s třídním učitelem a vyučujícími;
c) na svobodu myšlení, projevu a náboženského přesvědčení;
d) volit a být volen do samosprávných orgánů žáků, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy s tím, že ředitelka je povinna se stanovisky a vyjádřením těchto samosprávných orgánů zabývat. Samosprávnými orgány jsou:
-  třídní samospráva, jejíž členové zastupují třídu; s činností třídní samosprávy je žákům nápomocen třídní učitel,
-  žákovský parlament, do kterého volí a má právo být volen žák od pátého ročníku;
e) na vyjádření vlastního názoru v záležitostech týkajících se jeho vzdělávání a na uplatnění svých práv, která jsou v souladu s obecně platnými právními předpisy, vnitřními předpisy školy a etickými normami společnosti;
f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání; základní poradenskou pomoc jsou povinni poskytnout všichni pedagogičtí pracovníci školy, specifickou pak zejména třídní učitelé, výchovný poradce, školní metodik prevence a školní psycholog;
g) na objektivitu hodnocení dosažené úrovně naplňování klíčových kompetencí a očekávaných výstupů vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání;
h) na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, zneužíváním, diskriminací, šikanou, návykovými a jinými látkami ohrožujícími tělesný a duševní vývoj, urážením a nedbalým zacházením i před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly rozumový a mravní vývoj;
i) na respektování soukromého života svého i své rodiny a na ochranu a nedotknutelnost svého majetku;
j) na odpočinek v době přestávek mezi vyučovacími hodinami;
k) na seznámení se všemi předpisy, které vydává škola a které se týkají jeho pobytu a činností ve škole.
l) užívat zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou (při tom je povinen řídit se pokyny učitelů a jiných oprávněných osob);
m) účastnit se akcí pořádaných školou a se souhlasem příslušného pedagogického pracovníka a ředitele školy akce sám organizovat (sportovní soutěže, jiné soutěže, akademie, slavnosti, výstavy…). 
 
 
1.2. Žák má povinnost:
 
a) řádně, pravidelně a včas docházet na vyučování nebo na jiný školou pořádaný program, řádně se vzdělávat a být na vyučování připraven dle zadání a požadavků vyučujících, nosit předepsané učebnice, sešity a případně další pomůcky na vyučování, mít tyto pomůcky (dle příslušného vyučovacího předmětu a požadavků vyučujícího) včetně žákovské knížky připravené na začátku každé vyučovací hodiny na lavici;
b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti i společenská pravidla týkající se chování a vzájemné komunikace, chovat se k ostatním žákům a ke všem lidem, s nimiž přichází ve škole do styku, čestně, taktně a ohleduplně; slovní a fyzické útoky žáka vůči ostatním žákům nebo pracovníkům školy se považují za hrubé porušení školního řádu;
c) žákovskou knížku udržovat v naprostém pořádku a vždy požádat vyučujícího o doplnění chybějících známek;
d) průběžně spolupracovat s třídním učitelem, ostatními vyučujícími i dalšími pracovníky školy, plnit pokyny pedagogických i ostatních pracovníků školy;
e) chránit zdraví své i svých spolužáků, vyučujících i ostatních zaměstnanců školy, každý úraz a stejně tak nedostatky a závady školního zařízení ohrožující zdraví a bezpečnost hlásit bez zbytečného odkladu vyučujícímu nebo jinému pracovníkovi školy;
f) dodržovat zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání tabákových výrobků, alkoholických nápojů a nelegálních návykových látek, elektronických cigaret a tzv. energetických nápojů; stejně jako zákaz přinášení nebezpečných předmětů (laserová ukazovátka apod.) a předmětů, které by mohly způsobit úraz či narušit mravní výchovu spolužáků, předmětů k výuce nepotřebných (mp3 přehrávače apod.) a cenných (týká se také větších finančních hotovostí);
g) dodržovat zákaz používání mobilního telefonu a AV zařízení po celou dobu pobytu ve škole; při porušení tohoto nařízení bude postupováno podle bodu Opatření k posílení kázně;
h) dodržovat zákaz pořizování jakýchkoli záznamů pomocí audiovizuální techniky včetně mobilního telefonu, nejedná-li se o náplň vyučovací hodiny (např. MV);
i) respektovat nedotknutelnost osobního majetku druhých, nalezené věci odevzdat vrátné nebo hospodářce školy (případně pedagogickému pracovníkovi), u kterých se také okamžitě hlásí případné ztráty; žák je proti ztrátám pojištěn pouze tehdy, dojde-li ke ztrátě z místa, jež bylo k uložení vyhrazeno – skříňka (3. – 9. ročník), šatna ve školní družině, resp. šatna v hlavní budově školy (1. a 2. ročník);
j) osobní věci včetně oblečení a obuvi odkládat na místa, která jsou k jejich uložení vyhrazena (viz výše), udržovat pořádek a čistotu ve všech prostorách školy i na akcích pořádaných školou;
k) pečovat o svěřené pomůcky, šetřit elektrickou energií, neplýtvat vodou a teplem, udržovat pořádek v prostředí školy i v jejím okolí; chovat se šetrně k zařízení školy (svévolné poškozování školního majetku je nepřípustné), dodržovat absolutní zákaz poškozování stěn vnitřních prostor školy nebo vnějších zdí budovy školy nápisy či obrázky; při porušení tohoto nařízení bude postupováno podle bodu Opatření k posílení kázně; nahlásit ihned veškeré poškození pomůcek či zařízení školy příslušnému vyučujícímu, resp. třídnímu učiteli;
l) při přesunu třídy mimo budovu přecházet vždy pod vedením vyučujícího v organizovaném útvaru (pokud není stanoveno jinak);
m) svým vystupováním na všech školních akcích hájit dobré jméno školy, nepoškozovat její pověst a nejednat proti jejím zájmům.
 
 
 
2. Práva a povinnosti zákonných zástupců
 
2.1 Zákonní zástupci žáků mají právo:
 
a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte, o jeho chování a jednání ve škole;
b) volit a být volen do Rady rodičů a Rady školy;
c) na mimořádnou konzultaci s kterýmkoli pedagogickým pracovníkem školy (po předchozí vzájemné dohodě termínu) i v mezidobí konání třídních schůzek a celoškolních konzultací;
d) na zachování důvěrnosti sdělených informací;
e) vyjadřovat se k rozhodnutím, jež se týkají podstatných záležitostí vzdělávání jejich dítěte;
f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání a výchovy jejich dítěte; poradenskou pomoc rodičům poskytují zejména třídní a vyučující učitelé jejich dítěte, výchovný poradce, školní metodik prevence a školní psycholog;
g) na seznámení se všemi předpisy, které vydává škola a které se týkají pobytu a činností jejich dítěte ve škole a na informace týkající se provozu školy a organizace výuky;
h) na písemné upozornění (před pololetní i výroční klasifikací) na velmi slabý prospěch či sníženou známku z chování;
i) na neprodlené informování v případě nevolnosti či úrazu dítěte.
 
 
2.2 Zákonní zástupci mají povinnost:
 
a) zajistit řádnou docházku svého dítěte dle rozvrhu hodin; nepřítomnost svého dítěte ve vyučování oznámit neprodleně třídnímu učiteli osobně, telefonicky nebo písemně (e-mailem), sdělit mu důvody absence  nejpozději do tří dnů   od začátku nepřítomnosti dítěte ve škole; následně po ukončení absence žáka písemně doložit důvody nepřítomnosti;
b) písemně oznámit třídnímu učiteli odchod žáka z vyučování před jeho ukončením, a to prostřednictvím formuláře   „Žádost o uvolnění žáka v průběhu dne“   zveřejněného na webových stránkách školy www.novoborska.cz v sekci „ ke stažen í“;
c) oznamovat škole údaje související s povinnou dokumentací, kterou škola o jejich dítěti vede, podle § 28, odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004, ve znění pozdějších změn (školský zákon), a další údaje, které jsou podstatné pro zdárný průběh vzdělávání nebo bezpečnost a zdraví jejich dítěte, zejména:
- předat škole údaje o zdravotní způsobilosti dítěte, popř. o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování vzdělávání nebo školské služby, případně o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání podle §22 odst. 3, písm. c) zákona č. 561/2004, ve znění pozdějších změn (školský zákon);
- pokud je žák zdravotně postižen nebo znevýhodněn, předat škole také údaje o druhu zdravotního postižení nebo znevýhodnění;
d) na žádost školy zajistit posudek o zdravotní způsobilosti žáka potvrzený lékařem;
e) úzce spolupracovat se školou při případném řešení rizikového chování žáků a uhradit škodu, kterou jejich dítě svévolně způsobilo na vybavení školy a školních pomůckách;
f) dostavit se na písemné vyzvání do školy, případně svoji nepřítomnost předem omluvit;
g) sledovat zápisy v žákovské knížce a dodržovat všechna výchovná opatření, na kterých se domluví s pedagogy, školním metodikem prevence či výchovným poradcem školy;
h) zajistit dítěti potřebné vybavení a pomůcky neposkytované základní školou;
i) dostavit se do školy v nejkratší možné době, jsou-li k tomu vyzváni v případě úrazu či zdravotní indispozice dítěte.
 
 
III. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY 
 
1. Žáci vstupují do budovy bez doprovodu rodičů nejdříve 20 minut a nejpozději 10 minut před začátkem vyučování čistě a vhodně oblečeni a upraveni.
2. Vstup na půdu školy je zapovězen na koloběžkách, kolečkových bruslích a skateboardech.
3. Všichni žáci se přezouvají do zdravotně vyhovující obuvi (odlišné od obuvi na TV) pokud možno s bílou podrážkou, odloží věci ve svých skříňkách či šatnách a nejkratší cestou odcházejí do tříd.
4. Dle rozvrhu hodin mají žáci umožněn vstup do školní budovy od 7.55 do konce vyučování určeného rozvrhem příslušné třídy. Dobu trvání dopoledního vyučování a začátek a konec vyučování odpoledního určuje platný rozvrh dané třídy.
5. Odpovědnost za žáka nese škola v době stanovené rozvrhem jednotlivých tříd a při aktivitách organizovaných školou.
6. Vyučování začíná v 8.15, kdy přicházejí vyučující do tříd, zjišťují přítomnost žáků a nepřítomné zapisují do třídních knih. Žáci sedí na místech dle zasedacího pořádku schváleného příslušným vyučujícím.
7. Začíná-li žákům vyučování druhou (nebo další hodinu), přicházejí do školy na počátku přestávky před touto hodinou.
8. Před každou vyučovací hodinou si žáci připraví sešity, žákovské knížky, učebnice a další pomůcky. Žákovská knížka je důležitý dokument, každý žák ji denně nosí do vyučování a její ztráta bude hodnocena jako závažný přestupek,
9. Během dne pečuje o třídní knihy žákovská služba, určená třídními učiteli.
10. Týdenní služba dbá o čistotu a pořádek v učebně a odpovídá za čistě smazanou tabuli.
11. Nedostaví-li se vyučující do třídy do 5 minut po začátku hodiny, je k tomu určený zástupce třídy povinen ohlásit tuto skutečnost vedení školy.
12. O přestávkách zůstávají žáci ve třídách, neotvírají okna (větrání zajistí vyučující během hodin, resp. dozor konající vyučující o přestávkách). Je zakázáno vyhazovat jakékoli předměty z okna. O přestávce po druhé vyučovací hodině přecházejí žáci do učebny, v níž bude probíhat třetí vyučovací hodina, hromadně v 10.00. Do multimediální pracovny jsou žáci odváděni vyučujícím.
13. Pokud se žáku udělalo nevolno, utrpěl úraz apod., hlásí vše nejbližšímu pracovníku školy, který zajistí další potřebné kroky. V součinnosti s vedením školy jsou neprodleně informováni zákonní zástupci dítěte.
14. Po skončeném dopoledním vyučování odcházejí žáci do vestibulu (tašky si odkládají do šaten a skříněk) a poté – pod vedením učitele – do školní jídelny. Po obědě odcházejí určenou cestou do šatny a ihned opouštějí budovu školy. Užívání zdvižné plošiny je vyhrazeno pro handicapované žáky a vstup do prostoru zdvižné plošiny je ostatním žákům zakázán.
15. Ve styku se všemi osobami (tj. dospělými i dětmi) dodržují žáci zásady společenského chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a všechny dospělé osoby, respektují pokyny všech zaměstnanců školy.
16. Žáci zachovávají pravidla hygieny a bezpečnosti, chovají se vstřícně, přátelsky, v případě potřeby nabídnou svou pomoc.
17. Chování žáků v prostorách sportovního areálu, odborných pracoven a tělocvičen určují zvláštní režimy a řády.
18.  Každý žák 3. – 9. ročníku má přidělenu skříňku ve vestibulu školy. Tuto skříňku přebere na začátku školního roku ve 3. ročníku a opatří ji zámkem. Skříňku užívá po celou dobu docházky do ZŠ Novoborská, udržuje v ní pořádek, přísně zakázány jsou jakékoli úpravy skříněk (polepování, popisování apod.). Před hlavními prázdninami je povinen skříňku vyklidit a nechat odemčenou. Zapomene-li žák klíček od zámku své skříňky, otevře mu ji pověřená dospělá osoba.
19. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dohlížejícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovatelně po budově. Během provozu školy jsou všechny vchody do budovy uzavřeny s tím, že únikové východy jsou zevnitř volně otevíratelné.
20. Své záležitosti vyřizují žáci u vedení školy a v sekretariátu školy mimo vyučovací hodiny.
 
 
 
IV. OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI A UVOLŇOVÁNÍ Z VYUČOVÁNÍ
 
1. Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, telefonicky nebo písemně (e-mailem), sdělit mu příčinu absence žáka, a to   do 3 dnů   od zahájení jeho nepřítomnosti ve škole.
2. Písemnou omluvenku s uvedením důvodů nepřítomnosti předkládá žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy na omluvném listu v žákovské knížce.  Tuto omluvenku je třeba doložit nejpozději   do tří dnů po skončení absence .
3. Nebude-li absence výše uvedeným způsobem omluvena, zameškané hodiny se stávají neomluvenými se všemi důsledky.
4. Třídní učitel může ve výjimečných případech (po projednání s ředitelkou školy) požadovat omlouvání nepřítomnosti žáka lékařem.
5. O přestávkách a v době vyučování mají žáci zakázáno opouštět školní budovu. Opustí-li žák školu v době trvání vyučování bez písemného souhlasu učitele, dopouští se hrubého porušení školního řádu a škola za něj v tomto případě nemůže zodpovídat.
6. O odchod žáka z vyučování před jeho ukončením žádají zákonní zástupci školu písemně, a to na vyplněné a podepsané „ Žádostí o uvolnění žáka v průběhu dne “ (viz  www.novoborska.cz , sekce „ke stažení“), kterou žák odevzdá třídnímu učiteli, v případě jeho nepřítomnosti jinému vyučujícímu. Na základě této žádosti vyplní učitel, který žádost obdrží,  uvolněnku  , kterou žák při odchodu z budovy odevzdá ve vrátnici školy.
7. V případě uvolnění žáka z výuky na jeden a více dnů adresuje zákonný zástupce uvolňovaného žáka toto sdělení písemnou formou třídnímu učiteli (je samozřejmostí, že si žák zameškané učivo doplní).
8. Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.
9. V předmětu  tělesná výchova  ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře (dle §50 odst. 2 zákona 561/2004 Sb. v platném znění).
10. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky (viz též §50 odst. 3 školského zákona).
 
 
V. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
 
1. Předcházení rizikům
 
a) Zaměstnanci školy i žáci se musí vyvarovat jakéhokoli chování, které by mohlo vést k ohrožení zdraví.
b) V jednotlivých vyučovacích předmětech, v nichž je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, jsou žáci na začátku roku seznámeni s vnitřními řády pracoven, resp. tělocvičen a sportovního areálu.
c) Při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a při akcích pořádaných školou je vždy stanoven pedagogický dozor, jehož povinnosti jsou určeny Pracovním řádem školy.
d) Plán dohledů nad žáky je přístupný ve sborovně školy a na informačních nástěnkách v jednotlivých podlažích školy.
e) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se postupuje dle § 3, vyhl. č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase.
f) V rámci prevence jsou dospělí i žáci povinni dodržovat školní řád, vnitřní řád a předpisy, pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni – pedagogičtí pracovníci na zvláštním proškolení, žáci pak při seznamování se školním řádem a bezprostředně před každou akcí, jež takové poučení vyžaduje (o poučení je učiněn zápis v třídní knize).
 
2. První pomoc, školní úraz
 
a)  V poskytování první pomoci jsou proškoleni všichni pedagogičtí pracovníci a se zásadami poskytování první pomoci jsou seznámeni i žáci v rámci naplňování školního vzdělávacího programu.
b) Ve škole jsou rozmístěny kyslíkové generátory a lékárničky s potřebným vybavením (ošetřovna, hospodářka školy, ŠD), jejich součástí je i traumatologický plán školy. Na akce konané mimo školu a místa s rychlou dosažitelností zdravotnického zařízení jsou s sebou brány přenosné lékárničky (školní výlety, lyžařský výcvik apod.).
c) V případě úrazu nebo nevolnosti je povinností žáka (příp. ostatních přítomných žáků) tuto skutečnost neprodleně oznámit vyučujícímu nebo učiteli konajícímu dohled, případně kterémukoli zaměstnanci školy. Pokud žák toto neučiní (např. svému zranění nepřikládá takový význam a stav zranění se po příchodu ze školy zhorší) a informuje o této skutečnosti svého zákonného zástupce, je tento povinen informovat o dané situaci do 24 hodin školu.
d) Při vzniku školního úrazu jsou neprodleně informováni zákonní zástupci dítěte, žákovi je poskytnuta první pomoc a v případě potřeby zajištěno odborné ošetření. (Školním úrazem se rozumí úraz, který se stal žáku při vzdělávání nebo s ním souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Školním úrazem není úraz, který se stane na cestě do školy či zpět, na místo nebo cestou zpět z místa, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.)
e) Každý úraz, ke kterému došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, je zapsán do  knihy úrazů  nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.
f) Kniha úrazů je uložena v ošetřovně (vedle kabinetu TV).
g) Zápis do knihy úrazů provádí vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině TV), učitel konající dohled (např. úraz o přestávce), vedoucí kursu (např. úraz na lyžařském výcviku), třídní učitel (ostatní případy).
h) Osobní údaje, jež jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovány pouze za účelem evidence úrazů, případně jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.
i) O každém úrazu je informována ředitelka školy (v případě její nepřítomnosti její zástupce). O úrazu žáka je bez zbytečného odkladu zpraven též zákonný zástupce žáka, zaměstnanec pověřený evidencí úrazů a třídní učitel.
j) V případě, že úraz vyžaduje delší dobu léčení, příp. hospitalizaci, vyplní zaměstnanec pověřený evidencí úrazů  záznam o úrazu , jehož jednu kopii předá zákonnému zástupci žáka.
 
 
VI. Ochrana před projevy rizikového chování
 
a) Nedílnou součástí tohoto školního řádu je Minimální preventivní program ZŠ Novoborská v platném znění.
b) Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu projevů rizikového chování, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
c) Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, spolupracuje na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
d) Žáci mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání tabákových výrobků, alkoholických nápojů a nelegálních návykových látek, elektronických cigaret a tzv. energetických nápojů v areálu školy (viz též část II, bod 1.1 písm. h), část II, bod 1.2 písm. f). Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných jí zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy (nebo školní metodik prevence) bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěných skutečnostech a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
e) Projevy násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, ať již v přímém (osobním) kontaktu, či přes zasílání sms zpráv, internet aj. (též hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy), jsou přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Dle okolností ředitelka školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce a podle stupně závažnosti i příslušné orgány a instituce.
f) Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat svou přítomností na místech určených ředitelkou školy kvalitní dohled nad žáky, a to především v prostorách, kde by k projevům rizikového chování mohlo docházet.
g) Škola seznamuje žáky s problematikou ochrany zdraví a bezpečnosti v předmětu Výchova k občanství, zdravý životní styl, ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a při projektových dnech.
 
 
VII. Pravidla hodnocení prospěchu žáků
 
1. Zásady hodnocení žáků
 
1.1  Úvod
 
Hodnocení žáků odpovídá platným závazným předpisům a musí být v souladu s principy ŠVP (motivující pro žáky; postavené nejen na absolutním výkonu, ale i respektující individuální možnosti a schopnosti žáka, tzn. postihující míru jeho zlepšení, resp. zhoršení). V souladu s cíli ŠVP je hodnocení zaměřeno na široké spektrum projevů žáka v oblasti poznávací, činnostní i hodnotové. Při hodnocení žáků se proto vyučující řídí následujícími kritérii:
 
- v jaké míře a kvalitě si žák osvojuje poznatky a dovednosti dané povahou jednotlivých vyučovacích předmětů (jak pevně a trvale si osvojuje poznatky podstatné, důležité pro pochopení dalšího učiva, jak rozumí učivu a chápe jeho smysl a význam v širších celcích) a zda projevuje zájem o rozšiřování svých vědomostí a dovedností v některých oborech;
- jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti při řešení úkolů (slovních i písemných), při řešení praktických situací a problémů, jak dovede osvojené a získané vědomosti, dovednosti a postupy demonstrovat na příkladech a aplikovat v podmínkách běžného života;
- jak žák ovládá základní prostředky komunikace, které mu umožňují užívat a uplatňovat získané vědomosti a dorozumívat se ve škole i mimo ni (jak umí naslouchat, jak se umí srozumitelně, souvisle a věcně vyjadřovat, klást otázky, formulovat své myšlenky, zapojovat se do rozhovoru, kvalifikovaně argumentovat), na jaké úrovni je jeho písemný projev, jakou má slovní zásobu a jak ji dovede využívat v jednotlivých předmětech, jak dovede vyprávět, sdělovat své zkušenosti, zážitky, vysvětlovat své názory a pracovní postupy;
- jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení, jak chápe souvislosti věcí, faktů, jevů a procesů, jak dovede vyhledávat, třídit a zpracovávat informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, hledat příčiny a následky, jak dovede zdůvodňovat, vyvozovat jednoduché závěry a zobecnění), zda si tvoří o věcech a jevech samostatný úsudek a zda dovede tento úsudek opřít o argumenty;
- jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce (jak dovede využívat pomůcky, dostupné technologie, zda je schopen přiměřené analýzy, syntézy, kritického myšlení, projektové činnosti, zda a jak dovede zhotovovat různé nákresy, schémata, grafy, přehledy, výrobky);
- jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá kulturní, mravní a občanské hodnoty, se kterými se setkává v průběhu svého vzdělávání a jsou významné pro jeho další život (jak si žák utváří kritéria k rozeznávání dobrých a špatných názorů, postojů a činů lidí, v jaké míře je otevřený a vnímavý k hodnotám národního a nadnárodního společenství a jeho tradicím, jaký má vztah ke svému domovu, přírodě, životnímu prostředí, kultuře, jak dovede pečovat o své zdraví);
- jak se žák projevuje, jaké má vlastnosti (jak plní své povinnosti, jak je snaživý, zda dovede spolupracovat, být vstřícný a tolerantní ke svým spolužákům, zachovávat elementární pravidla kulturního chování a lidského soužití).

Vzdělávací program používá různé formy hodnocení žáků (viz dále); jejich společným jmenovatelem je snaha upevnit pozitivní vztah žáků ke škole, motivovat je k dosahování dobrých výsledků a k celoživotnímu učení.
 
1.2  Zásady hodnocení průběhu vzdělávání žáků; způsob získávání podkladů pro hodnocení
 
a) Hodnocení je dáno ŠVP, řídí se mírou zvládnutí očekávaných výstupů za jednotlivé předměty a ročníky s přihlédnutím k individuálním možnostem žáka. Očekávané výstupy přesně stanovují, co by měl žák na konci daného ročníku znát a za co je tedy hodnocen. Jsou obsaženy v ŠVP a na začátku školního roku jsou s nimi všichni žáci prokazatelným způsobem seznámeni. Do hodnocení se též promítá míra naplnění klíčových kompetencí určených ŠVP (viz část VII, bod 1.3).
b) Hodnocení je vždy podloženo ústním zdůvodněním učitele před třídním kolektivem a konfrontováno se sebehodnocením žáka. O případných diferencích učitel s kvalifikovanou argumentací diskutuje s hodnoceným žákem i třídním kolektivem.
c) Formy vnitřního hodnocení jsou plně v kompetenci vyučujícího, např. bodové hodnocení, slovní hodnocení, větší klasifikační rozpětí (devítibodová stupnice využívající mezistupňů „minus“), a vždy vycházejí z konsensu učitel – žák. Vyučující jednoho předmětu v rámci ročníku jsou však povinni sjednotit svůj přístup ohledně klasifikace (typy a formy hodnocení, stejné měřítko v rámci bodového hodnocení testů, příp. vzájemná konzultace při opravách prací, např. slohových aj.).
d) Škola upřednostňuje tyto typy užívaných hodnocení žáků:  formativní  (záznam se do žákovské knížky zapíše modrou známkou, jež má pouze informativní váhu) a  finální  (záznam se do žákovské knížky zapíše červenou známkou, která již ovlivňuje klasifikaci v daném vyučovacím předmětu, má určitou váhu (dle příslušného koeficientu) s využitím jak portfoliového, autentického, kriteriálního a normativního hodnocení, tak i sebehodnocení či vzájemného hodnocení žáků. V některých předmětech je využíváno hodnocení formou veřejných prezentací projektů. V závěru devátého ročníku absolvent základní školy dokládá zvládnutí výstupů obhajobou absolventských prací (resp. projektů), případně úspěšným absolvováním závěrečných výstupních testů.
e) O konkrétním způsobu hodnocení v jednotlivých předmětech jsou žáci a rodiče informováni na začátku školního roku.
f) Klasifikační stupeň, pedagogicky zdůvodněný, odborně správný a doložitelný, určuje učitel, jenž žáka danému předmětu vyučuje. V předmětu, jemuž žáka vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za dané klasifikační období všichni vyučující po vzájemné dohodě. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské zařízení, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu nepřezkušuje.
g) Zákonný zástupce žáka je o prospěchu svého dítěte informován třídním učitelem a jednotlivými vyučujícími daných předmětů průběžně prostřednictvím žákovské knížky, prokazatelným způsobem v případě mimořádného zhoršení a též při konzultacích a individuálních schůzkách s jednotlivými vyučujícími.
h) Dosáhne-li absence žáka v konkrétním vyučovacím předmětu 30 %, může to být důvod ke komisionálnímu přezkoušení.
i) Žák je zkoušen vždy před kolektivem třídy, není-li to možné (nemoc apod.) před nejméně jedním svědkem.
j) Učitel oznámí žákovi výsledek klasifikace, zdůvodní ji a poukazuje na klady a nedostatky hodnoceného projevu (výkonu, výtvoru aj.).
k) Výsledky hodnocení písemných prací oznámí vyučující co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů. V případě rozsáhlejších slohových prací se termín oznámení výsledků vyučujícím posouvá o týden. Vyučující včas (nejméně 7 dní předem) žáky informuje o termínech rozsáhlejších znalostních testů, obzvlášť prací ověřujících zvládnutí výstupů v daném předmětu.
l) Učitel sděluje žákům všechny známky a v závěru každého klasifikačního období je povinen zkontrolovat, zda má žák všechny známky zapsány.
m) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem (týká se též hodnocení klíčových kompetencí) a na požádání ji předložit vedení školy.
n) Třídní učitel, případně výchovný poradce a/nebo školní psycholog, informuje neprodleně ostatní vyučující o doporučeních PPP vztahujících se k hodnocení a klasifikaci, stejně tak o skutečnostech, které školní práci dítěte ovlivňují. O těchto informacích jsou všichni zúčastnění povinni zachovat mlčení.
 
1.3  Klíčové kompetence
 
V každém vyučovacím předmětu se kromě míry zvládnutí výstupů promítá do závěrečné klasifikace míra zvládnutí klíčových kompetencí (KK). Jejich očekávaná úroveň na konci základního vzdělávání je definována RVP ZV:
 
a) Kompetence k učení
 
- (žák) vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení;
- vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;
- operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;
- samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti;
- poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich;
 
b) Kompetence k řešení problémů
 
- (žák) vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností;
- vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému;
- samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy;
- ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů;
- kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí;
 
c) Kompetence komunikativní
 
- (žák) formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu;
- naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje;
- rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění;
- využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem;
využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi;
 
d) Kompetence sociální a personální
 
- (žák) účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce;
- podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá;
- přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají;
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají;
- vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty;
 
e) Kompetence občanské
 
- (žák) respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí;
- chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu;
- rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka;
- respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit;
- chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti;
 
f) Kompetence pracovní
 
- (žák) používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky;
- přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot;
- využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření;
- orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.
 
g) K naplnění očekávané úrovně těchto šesti klíčových kompetencí nám napomáhá vytvoření devítipojmové škály, pro žáky i rodiče srozumitelnější, a její hodnocení:
1) Postoj k učení
2) Výběr a využití informací
3) Řešení problémů
4) Aplikace znalostí
5) Ústní projev
6) Písemný projev
7) Sociální postoje
8) Občanské postoje
9) Pracovní dovednosti
 
h) Součástí hodnocení KK je též sebehodnocení žáků.
i)  Počet KK se liší dle typu vyučovacího předmětu (př. v cizích jazycích je žák hodnocen se zřetelem na komunikační dovednosti, práci s textem apod., oproti tomu v předmětech s převahou výchovného zaměření se upřednostňuje hodnocení např. pracovních dovedností, postojů sociálních, resp. občanských).
j) Váhu příslušné klíčové kompetence určuje koeficient. Čím je koeficient vyšší, tím je daná KK pro hodnocení v dotyčném vyučovacím předmětu významnější. V různých vyučovacích předmětech se může koeficient u jedné KK lišit (př. „ústní projev“ má vysoký koeficient v jazycích, avšak nízký např. ve výchovných předmětech).
k) Koeficient daný pro vyučovací předmět a ročník má také míra zvládnutí očekávaných výstupů (= „znalosti“).
l) Žáci jsou na začátku každého školního roku seznámeni s příslušnými KK i jejich koeficienty v každém vyučovacím předmětu.
m) Výsledná klasifikace tedy zahrnuje jak složku danou očekávanými výstupy, tak i míru zvládnutí KK v daném předmětu a je určena dosaženým aritmetickým průměrem.
n) Nesplnil-li žák očekávané výstupy v daném vyučovacím předmětu, je bez ohledu na hodnocení KK hodnocen v tomto předmětu stupněm nedostatečný. Pokud žák splnil očekávané výstupy, ale ve všech KK daného vyučovacího předmětu neprospěl, je taktéž v tomto předmětu hodnocen stupněm nedostatečný.
 
1.4  Zásady a pravidla pro průběžné hodnocení žáků
 
a) Průběžné hodnocení prospěchu žáků v oblasti znalostní i v oblasti KK je vyjádřeno pěti   – resp. devítistupňovou klasifikační škálou: 1, 2, 3, 4, 5 – resp. 1, 1-, 2, 2-, 3, 3-, 4, 4-, 5.
b) O výběru jednoho či druhého klasifikačního rozpětí informuje příslušný vyučující žáky, a to před hodnoceným výkonem. Stejně tak jsou žáci předem informováni o kritériích hodnocení, která jsou specifická jak pro jednotlivé ročníky a vyučovací předměty, tak pro charakter hodnoceného výkonu.
c) U žáků prvního ročníku je používána kombinace obrázkového, textového a klasifikačního hodnocení.
d) Žáci 2. – 9. ročníku používají originální žákovské knížky.
e) U všech vyučovacích předmětů je do žákovské knížky zaznamenáváno hodnocení chování žáků i hodnocení jejich znalostí a dosažené úrovně KK. Výjimku tvoří pouze předměty Hv, Vv, Tv /ZTv/, ČSP, kde se do žákovské knížky za použití slovního hodnocení zapisují jakékoli odchylky od známky 1.
 
1.5  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
 
a)  Vyučující vedou cíleně žáky k sebehodnocení a samokontrole podle těchto zásad:
- sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků;
- chybu musí žák chápat jako přirozenou věc v učebním procesu;
- při sebehodnocení by měl žák objevit své silné a slabé stránky, měl by zjistit, co může zlepšit, jaký postup pro zlepšení zvolit, jak může pomoci druhým nebo jak od druhých pomoc přijmout.
b) Sebehodnocení je prováděno vždy při hodnocení klíčových kompetencí a je numericky vyjádřeno modrou známkou v žákovské knížce.
 
1.6  Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
 
a) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených ŠVP se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:  1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný.
b) U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami lze na žádost zákonného zástupce žáka doprovázenou doporučením školského poradenského zařízení přistoupit v některém vyučovacím předmětu či skupině předmětů k verbálnímu hodnocení namísto numerického.
c) Při hodnocení žáka se v 1. – 5. ročníku použije pro zápis stupně hodnocení číslice, v 6. – 9. ročníku se použije slovní označení uvedené výše.
d) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

- prospěl(a) s vyznamenáním
- prospěl(a)
- neprospěl(a)
- nehodnocen(a)
 
e) Žák je hodnocen stupněm
 
- „prospěl(a) s vyznamenáním“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr pospěchu není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm  1– velmi dobré,
- „prospěl(a)“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen stupněm 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením),
-  „neprospěl(a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen stupněm prospěchu 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením) nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
-  „nehodnocen(a)“, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí.
 
f) Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
g) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí, může ředitelka školy povolit odložení klasifikace o maximálně dva měsíce. Nelze-li klasifikaci ani poté provést, žák se za první pololetí školního roku nehodnotí. Ve druhém pololetí určí ředitelka školy náhradní termín s limitem do konce září následujícího školního roku.
 
  1.7 Komisionální přezkoušení žáka
 
a) Má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
b) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.
c) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel (pokud je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy),
- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP.
d) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
e) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
f) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
g) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se ŠVP.
 
1.8 Opravná zkouška
 
a) Opravnou zkoušku konají
- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
b) Opravná zkouška se koná nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
c) Opravná zkouška je komisionální.
d) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, kterou musí žák vykonat nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
 
1.9 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
 
a) U žáka se smyslovým nebo tělesným postižením, narušením komunikačních schopností, prokázanou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení školského poradenského zařízení (případně též registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost či odborného lékaře), uplatňují je při klasifikaci a volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
b) Žákům, u nichž je diagnostikována vývojová porucha učení nebo chování, je po celou dobu školní docházky věnovaná speciální pozornost a péče.
c) Vyučující se zaměřuje na pozitivní výkony žáka, podporuje motivaci k učení. Pro zjišťování úrovně žákových dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.
d) Zákonní zástupci žáka jsou v těchto případech povinni spolupracovat s dotyčnými vyučujícími (příp. s výchovným poradcem, školním psychologem a s odborným pracovníkem školského poradenského zařízení).
 
1.10 Slovní hodnocení
 
a) O použití slovního hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení (v některém vyučovacím předmětu či skupině předmětů) rozhodne ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka a doporučení školského poradenského zařízení (týká se žáků s vývojovými poruchami učení a žáků s těžšími formami zdravotního postižení).
b) Je-li žák z nějakého předmětu hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícím dotyčného předmětu slovní hodnocení do numerické klasifikace pro účely přijímacího řízení.
c) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených ŠVP jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů ŠVP a k příslušným klíčovým kompetencím.
 
 
2. Hodnocení chování
 
2.1 Zásady hodnocení chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou
 
a) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení klasifikačními stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.
b) Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování.
c) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a opatření k posílení kázně.
d) Žákovi mohou být uložena (dle závažnosti provinění) některá z těchto kázeňských opatření:
 
- napomenutí třídního učitele (NTU)
- důtka třídního učitele (DTU)
- důtka ředitele školy (DŘŠ)
 
e) Tato kázeňská opatření se udělují před kolektivem třídy (NTU a DTU uděluje třídní učitel, DŘŠ ředitelka školy), zapisují se do žákovské knížky a katalogového listu žáka.
f) Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu Toto opatření předchází zpravidla sníženému stupni z chování.
g) Třídní učitel uděluje napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele a druhý stupeň z chování, ředitelka školy uděluje důtku ředitele školy po projednání v pedagogické radě (stejným způsobem jako 3. stupeň z chování).
h) Za jeden přestupek se uděluje pouze jedno opatření k posílení kázně.
 
 
2. 2 Výchovná opatření
 
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
a) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.
b) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
c) V zájmu efektu výchovného působení může ředitelka školy rozhodnout o snížené známce z chování s podmínečným odkladem na jedno klasifikační období.
d) Opatření k posílení kázně (NTU, DTU, DŘŠ) jsou udělována v rámci jednoho pololetí. Napomenutí třídního učitele se uloží žákovi buď za závažnější provinění proti školnímu řádu  nebo za tři prohřešky proti školnímu řádu (musí být podloženo zápisy v žákovské knížce). Důtka třídního učitele (kromě závažných provinění) následuje za další tři prohřešky proti školnímu řádu, tedy po udělení NTU. Pokud budou žákovi uděleny po DTU další tři záznamy o porušení školního řádu, bude za příslušné období udělen klasifikační stupeň chování 2 – uspokojivé,  za další tři prohřešky následující po udělení sníženého stupně z chování bude žák hodnocen klasifikačním stupněm 3 – neuspokojivé chování za dané klasifikační období školního roku.
e) Obecný přehled provinění proti školnímu řádu s adekvátními opatřeními k posílení kázně a sníženými stupni z chování:
 
Zapomínání žákovské knížky:   
 
- 5 x  za pololetí            →        NTU
- 6 – 10 x za pololetí     →        DTU
- 11 x  a častěji             →        2. stupeň z chování
 
Ztráta žákovské knížky:
 
- první ztráta: za vydání nové ŽK – 100 Kč
- opakovaná ztráta: 200 Kč
 
Při podezření na svévolnou ztrátu  → DTU
Žák má vždy povinnost zajistit si dopsání známek jednotlivými vyučujícími.
 
Pozdní příchody:
 
žák 1. – 4. ročníku:     výchovná komise
žák 5. – 9. ročníku (též pozdní nástupy do vyučovacích hodin):            
 
- 5 x  za pololetí:           bez sankce
- 6 – 10 x  za pololetí:   DTU
- 11 x  a častěji:             snížená známka z chování (2. stupeň)
 
Neomluvené hodiny
 
- 1 – 2 neomluvené hodiny: informování zákonného zástupce
- 3 a více: projednání se zákonným zástupcem (tř. učitel, vých. poradce nebo vedení školy)
- opakovaná neomluvená absence: výchovná komise, snížená známka z chování při  zavinění žákem, příp. informování odboru sociální péče
 
Nereagování na napomenutí vyučujícího, opakované vulgární a hrubé chování
NTU ↔ 3. stupeň z chování (+ event. výchovná komise)
 
Opakované vyrušování spolužáků při vyučování, nerespektování zákazu používat mobilní telefon (AV techniku) v budově školy
dle závažnosti a frekvence: NTU ↔ 3. stupeň z chování (+ event. výchovná komise)
 
Krádež, podvod (+ lhaní)
dle důkladného a konzultovaného uvážení učitele, po projednání s ředitelkou školy, výchovným poradcem, případně v pedagogické radě:
DTU ↔ 3. stupeň z chování (+ příp. oznámení Policii ČR)
 
Přinášení tabákových výrobků, alkoholických nápojů a nelegálních návykových látek  na  akce pořádané školou a jejich distribuce
3. stupeň z chování + oznámení Policii ČR, resp. dalším orgánům
 
Zneužívání tabákových výrobků, alkoholických nápojů a nelegálních návykových látek
snížený stupeň z chování, výchovná komise + oznámení příslušným institucím
 
Nošení, držení a distribuce elektronických cigaret a tzv. energetických nápojů
NTU ↔ DTU + výchovná komise
opakovaně: snížená známka z chování
 
Přinášení nebezpečných předmětů do školy a  na  akce pořádané školou
NTU ↔ DTU (opakované → snížená známka z chování)
 
Hrubé porušení příkazu učitele, opuštění školní budovy (školní akce) bez vědomí učitele
snížená známka z chování, příp. DŘŠ (míru závažnosti posoudí ředitelka školy po projednání v pedagogické radě)
 
Šikana, úmyslné ublížení, vandalismus, ničení školního majetku (např. popisování nábytku a stěn školy)
2. – 3. stupeň z chování (+ příp. oznámení příslušným institucím)
 
 
Seznam použitých zkratek
 
AV                 audiovizuální
BOZP            bezpečnost a ochrana zdraví při práci
DŘŠ              důtka ředitele školy
DTU              důtka třídního učitele
IKT                informační a komunikační technologie
KK                 klíčové kompetence
MV                 mediální výchova
NTU               napomenutí třídního učitele
PPP               pedagogicko-psychologická poradna
RVP               rámcový vzdělávací program
ŠŘ                 školní řád
ŠVP               školní vzdělávací program
TV                  tělesná výchova
ZP                  zdravotní pojišťovna
ŽK                  žákovská knížka